Po úspěšném prvním pololetí se logicky objevuje otázka, zda je třeba mít obavy z toho druhého. Inflace ustupuje, vyšší úrokové sazby nebrzdí ekonomiku, zisky se udržují, a navíc máme výhody umělé inteligence. Na druhou stranu tu jsou ale vysoké hodnoty ocenění a celých trhů, které se pohybují na historických maximech dosažených v jiném prostředí. Z investičního hlediska je proto rozumné hledat možnosti tam, kde optimismus ještě není příliš vysoký, a kde by bylo možné se případně schovat před jeho ústupem.
Úspěšné přistání by mohlo přispět k přesunu kapitálu z technologických společností do levnějších cyklických odvětví.
Jak už to bývá, tak není moc pravděpodobné, aby se současně udržovala nízká inflace, nízké sazby a silný hospodářský růst. Tento stav by vyžadoval výrazný pozitivní impuls pro produktivitu, který v současnosti není zřejmý.
Právě proto nadále počítáme s tím, že riziko recese je značné. Pokud měnová restrikce zajde dál, než se původně plánovalo, hrozí nejen její větší efekt, ale také „přestřelení“, které sice dostane bezpečně pod kontrolu inflaci, ale dolehne na ekonomickou výkonnost. Taková možnost trhy zatím nijak nestraší, ale pokud by měla recese hrozit kolem přelomu roku, někdy během druhého pololetí se na trzích určitě dostane na přetřes.
To je důvod obav pro potenciální recesi. Pokud měnová politika bude příliš restriktivní, než se původně plánovalo, hrozí nejen větší dopad této politiky, ale také přílišná reakce, která sice účinně ovlivní inflaci, ale zároveň negativně ovlivní ekonomický růst. Trhy se zatím tímto možným scénářem příliš netrápí, ale pokud by se recese měla blížit kolem přelomu roku, je pravděpodobné, že se o tom na trzích začne diskutovat v průběhu druhého pololetí. Očekávaná recese v USA nepřichází (alespoň prozatím) a odkládá se z měsíce na měsíc.
Současně jsou výnosy dluhopisů nyní ovlivněny vyhlídkami měnové politiky, která je tlačí nahoru. Jestli však trh začne mít obavy z přílišného zpřísnění a jeho ekonomických dopadů, začne se znovu zvyšovat sázka na snížení úrokových sazeb v budoucnosti, což by mělo vést ke zvýšené poptávce po bezpečných investicích a tlaku na dluhopisové výnosy dolů.
V tomto případě je vhodné zvážit investici například do ETF obsahující dluhopisy s dlouhou durací. Nicméně na trhu je v současnosti mnoho kvalitních emisí, které dosahují výnosu alespoň srovnatelného s výnosem z akcií. V této situaci by sázka na cyklické akcie byla méně atraktivní a očekávala by se korekce, alespoň v první fázi, i u technologických akcií, které zaznamenaly výrazný růst. Mimo nákup dluhopisů je tedy vhodné pečlivě vybírat akciové příležitosti.
Měkké přistání by mohlo přispět k přesunu z technologických sektorů do levnějších cyklických akcií.
Pokud na akciových trzích stále více převažuje očekávání měkkého přistání ekonomiky s (alespoň krátkodobě) vyššími úroky, pravděpodobně se budou nejlépe dařit hodnotovým akciím, které jsou ovlivněny ekonomickým cyklem. Nicméně, toto tvrzení není správné kvůli umělé inteligenci (#AI). Máme obavy, že nemáme lepší vysvětlení, i když je třeba uznat, že velké technologické společnosti si zaslouží uznání za stabilizaci svého byznysu a úspěšné nákladové škrty.
Současný prudký růst trhu, který zahrnuje i jiné sektory, se v podstatě opírá o vyšší ocenění, navzdory situaci na dluhopisovém trhu. Proto je momentálně nejbezpečnější sázet na to, že se rozdíly v cenách se v nejbližších měsících zmenší. Zajímavější však možná bude druhá varianta, která se opírá o představu více či méně měkkého přistání a spočívá v rotaci od prémiově naceněného big (a spekulativního) techu k cykličtějším částem trhu, které jsou valuačně o poznání atraktivnější a za rally taženou několika málo technologickými jmény výrazně zaostaly.
Konsolidace na trhu obvykle následuje po obdobích, kdy se trh opírá o omezený počet titulů, což znamená, že šířka trhu se zmenšuje. Tento proces postupného zavírání „nůžek“ může nastat buď prostřednictvím propadů na vrcholu pyramidy, kdy se dominantní akcie ocitnou pod prodejním tlakem, nebo tím, že se postupně přidává větší část trhu k růstu cen. Podobný scénář se již odehrál na konci roku 2021. Existuje také představa, že se trh může dostat k „měkkému přistání“, což by podporovalo druhou variantu. Velké technologické společnosti (zejména AAPL, MSFT, AMZN, GOOGL, TSLA, META, NVDA), které představují vrchol pyramidy, navíc od dubna zcela ignorují vývoj na trhu s výnosy. Pokud by se tyto akcie začaly projevovat v souladu s trhem, jistě by to mělo vliv na celý trh.
Na druhou stranu vyšší úrokové sazby jsou při předpokládaném měkkém přistání (nebo alespoň mírné recesi s odstupem) pro bankovní sektor příznivé. Nicméně zatímco tento scénář spolehlivě funguje v Evropě, regionální banky v USA postižené březnovou krizí se s tímto příběhem nesžívají. Všechny banky však nejsou stejné, a systémově důležité banky mají pevnější základy vzhledem k depozitům díky zárukám ze strany regulátorů. Regionální krize vytvořila pro celý sektor určitou ochranu proti riziku z hlediska hodnotových ocenění.
Posledním pozitivním signálem pro banky je nedávné úspěšné absolvování posledního kola zátěžových testů Federálním rezervním systémem. Všechny velké bankovní instituce obstály ve scénáři testů s 10 % nezaměstnaností a 40% poklesem hodnoty komerčních nemovitostí, přestože některým hrozí vyšší kapitálové požadavky.
Upozorňujeme:
– Článok nie je investičným odporúčaním
– Historická výnosnosť nie je nikdy zárukou budúcich výnosov
– Investície na kapitálových trhoch sú vždy rizikové
